Po obsazení zbytku českých zemí nacistickým Německem a po zahájení druhé světové války v roce 1939 se desetitisíce Čechů a Slováků zapojily do bojů na straně protihitlerovské koalice. Významnou kapitolou byla účast československých letců v Royal Air Force. V rámci RAF postupně vznikly jedna bombardovací a tři československé stíhací perutě. První z nich, 310. stíhací peruť, byla zřízena před 70 léty, 12. července 1940.Letci většinou opustili Československo v roce 1939 po nacistické okupaci. Mnozí z nich vstoupili do polské armády a jako piloti zažili napadení Polska německou armádou. Poté se mnozí z nich přesunuli do Francie a po kapitulaci této země se dostali strastiplnými cestami do Británie. Již 12. července 1940 vznikla v Duxfordu 310. československá stíhací peruť a zanedlouho byly založeny další dvě československé perutě - v červenci 311. bombardovací a v září 312. stíhací. V květnu 1941 byla ustanovena 313. peruť stíhacího letectva.
Kromě těchto jednotek byli českoslovenští letci zařazováni do britských a polských perutí a naopak československé perutě doplňovali angličtí a kanadští příslušníci letectva.
Prvním velitelem 310. stíhací perutě, která používala letouny Hurricane a Spitfire, byl Alexander Hess. Ve svém znaku měla 310. peruť českého dvouocasého lva na meči s královskou korunou v horní části. Pod znakem bylo heslo perutě We fight to rebuild (Bojujeme za obnovu). Nejtěžší možná zkouška na příslušníky perutě i na celou RAF čekala hned po vyhlášení 310. perutě za bojeschopnou v srpnu 1940. V té době již totiž zuřila bitva o Británii. Královské letectvo úspěšně čelilo od července do října 1940 ofenzívě německé Luftwaffe a i díky sveřepému odporu RAF, včetně československých perutí, nacistický vůdce Adolf Hitler nakonec odvolal plánovanou invazi do Británie. Poté se RAF soustředilo na útoky proti cílům v Německu i okupované Evropě.Podle údajů Svazu letců České republiky českoslovenští letci v Británii v létech 1940 až 1945 sestřelili nebo poškodili 365 nepřátelských letadel a šest bezpilotních létajících střel V-1. K těmto úspěchům je potřeba zařadit také zdařilé útoky na nepřátelské cíle a vynikající výsledky při bombardování.
V létech 1940 až 1945 ztratilo československé letectvo v Británii celkem 531 svých příslušníků, včetně slavného pilota Aloise Vašátka, který se v roce 1942 stal šéfem nově utvořené Československé letecké skupiny, jejíž součástí byly všechny československé perutě. Jiní, například František Peřina či František Fajtl, válku přežili, ale nejvyšších poct a uznání se dočkali až po pádu komunistického režimu.
(ČTK/red)
