Gripeny by měly AČR zůstat i po roce 2015 Denní zprávy / Vojenské letectvo Autor: redakce v 8.10. 2009 - 01:01 PM [1]Letouny JAS-39C/D Gripen by měly zůstat součástí výzbroje Armády ČR i po roce 2015, kdy končí jejich pronájem. Potvrdila to jejich nedávná účast při ochraně vzdušného prostoru Estonska, Litvy a Lotyšska. Při úterním slavnostním nástupu u příležitosti ukončení této mise, která byla první zahraniční akcí českého taktického letectva po druhé světové válce, to v Čáslavi řekl náměstek ministra obrany František Padělek. Českou vojenskou leteckou misi v Pobaltí lze chápat jako regulérní test technologické vyspělosti našeho taktického letectva mimo domácí půdu. A s oprávněnou hrdostí lze říci, že to byl test úspěšný. České letouny dokonale splnily své úkoly, což je další významný argument k rozhodnutí, aby Česká republika disponovala nadzvukovým letectvem i po ukončení pronájmu letounů Gripen v roce 2015," řekl Padělek. Zástupce náčelníka generálního štábu Josef Prokš uvedl, že mise byla složitá z operačního i technologického hlediska. "Piloti létali v neznámém prostředí, na hranici aliance, ve velkém prostoru odpovědnosti, s reálnými objekty nad mořským pobřežím," připomněl. "Každé území má svá specifika, jak geografická, tak i meteorologická. Létali jsme i nad mořem, což je jiné než nad pevninou, ale díky letounu čtvrté generace orientace nebyla tak složitá," řekl velitel kontingentu a jeden z pilotů Jaroslav Míka. Za největší osobní zážitek považuje přelet letounu nadzvukovou rychlostí ve 100 metrech nad mořem. Mluvčí kontingentu David Schreier zase nezapomene na zážitky z pozemního velitelského stanoviště v době zásahů. "Vidíte radarovou situaci a vidíte, jak se naše letouny přibližují k jinému a můžete vidět i to, jak se z druhé strany Baltského moře přibližují další dvojice letounů ze Švédska a Finska," řekl. [2]"Ochranu vzdušného prostoru nad Pobaltím zajišťuje aliance od dubna 2004. Pobaltským zemím chybí vlastní nadzvukové letectvo, země jsou přitom vnímány jako výspa aliance na hranicích s Ruskem. Česká republika tento úkol plnila od května do září letošního roku jako čtrnáctá země NATO. V Litvě operovaly čtyři Gripeny a 75 příslušníků kontingentu, který byl složen převážně ze zaměstnanců čáslavské základny taktického letectva. Dohromady se v Pobaltí vystřídalo 144 lidí, z toho devět žen. Piloti během mise nalétali 404 hodin. V tom bylo osm ostrých zásahů. Jednou doprovázeli civilní ultralehký letoun s německou poznávací značkou, dalších sedm vzletů bylo k ruským letounům. Podle Míky vzlétli čeští piloti během čtyř měsíců k osmi ostrým startům, což je stejný počet, jaký si připsali jejich alianční kolegové od roku 2004. Vysvětluje si to především zvýšenou aktivitou ruské federace, která před dvěma roky obnovila strategické hlídkové lety nad Atlantikem, a také perfektní prací českých odborníků v takzvaném naváděcím středisku. "Podrobně studovali letové plány a zpravodajské informace," dodal. Česká mise si podle něj vysloužila díky oficiálních představitelů pobaltských zemí. (ČTK/red) Foto: Lucie Mokošínová; 21. zTL Původ článku: Letectví.cz   http://www.letectvi.cz/letectvi/ Odkaz na článek je:   http://www.letectvi.cz/letectvi/Article68185.html Odkazy:   [1] http://work.letectvi.cz/foto/army/2009/10/nastup.jpg   [2] http://work.letectvi.cz/foto/army/2009/10/nastup2.jpg